Aktuality

> > > Veřejné prohlášení Euroregionu ELBE/LABE k Programu spolupráce Sasko-Česká republika 2014-2020

Veřejné prohlášení Euroregionu ELBE/LABE k Programu spolupráce Sasko-Česká republika 2014-2020

Tímto spole�?ným veřejným prohlášením vyjadřují �?lenové Euroregionu Elbe/Labe svou hlubokou nespokojenost s praktickou realizací podpůrného programu INTERREG-V-A v rámci Programu spolupráce Sasko-Česká republika 2014-2020.
Příliš mnoho finan�?ních prostředků tohoto programu je vynakládáno na projekty, jejichž přínos k přeshrani�?ní spolupráci a udržitelnému rozvoji příhrani�?ního regionu je velice malý. To je o to politováníhodnější, že již beztak finan�?ně zna�?ně omezené programy INTERREG-A jsou jedinými možnostmi podpory právě těchto konkrétních cílů. Toto z větší �?ásti chybné využití prostředků vede ve výsledku k tomu, že už téměř nezbývají finan�?ní prostředky na skute�?nou přeshrani�?ní spolupráci a řešení specifických problémů příhrani�?ního regionu.
Hlavní důvody tohoto chybného vývoje nastíníme níže, spole�?ně s konkrétními požadavky a návrhy do dalšího dota�?ního období.

Státní “samoobsluha“

Velká �?ást evropských prostředků se vynakládá jako náhrada prostředků ze státního rozpo�?tu. Oblasti jako bezpe�?nost, pořádek a odvracení nebezpe�?í nebo ochrana přírody a životního prostředí jsou zásadními úkoly státu, které musejí být ze zásady financovány i bez dotací EU. Dota�?ní prostředky by mohly smysluplně sloužit k posilování přeshrani�?ní spolupráce, která povede k lepšímu plnění úkolů. Nesmí však nahrazovat investice do zásadně nezbytného vybavení vozidly, budovami a technikou.

Požadujeme, aby bylo v příštím dota�?ním období zaru�?eno, že prostředky poskytnuté EU nebudou použity jako náhrada za prostředky, které má poskytovat státní rozpo�?et.

Vysoké investice do „hardwaru“

V mnoha projektech připadá velká �?ást – přes 80 %, �?asto i přes 90 % – na investice do vozidel, budov a stavebních opatření. Tím méně prostředků potom zbývá na spolupráci a setkávání lidí, které slouží většinou jen jako zástěrka k obhajobě vysokých investic do „hardwaru“. Skute�?ný přeshrani�?ní efekt je téměř neznatelný a rozhodně není v poměru k výši schválených dota�?ních prostředků.

Požadujeme omezení investi�?ních výdajů v dalším dota�?ním období. Navrhujeme, aby nebyly schvalovány projekty, které plánují investice do „hardwaru“ vyšší než 50 % z celkového rozpo�?tu.

Stále větší projekty

V průběhu dota�?ních období finan�?ní objem schvalovaných projektů neustále narůstal, podporován již výše zmiňovanými vysokými výdaji na investice. Z pohledu Řídících orgánů a Spole�?ného sekretariátu je to vysoce pozitivní vývoj, neboť tak dochází k rychlému navazování finan�?ních prostředků a menší práci s jejich kontrolou, než u většího množství menších projektů. Tímto způsobem je však dota�?ní program rychle vy�?erpán, tentokrát ve většině dota�?ních oblastí již po 18 měsících. Je jasné, že se tak zapojí mnohem menší množství žadatelů a vznikne i méně přeshrani�?ní spolupráce. Tím je ale cíl programu INTERREG-A negován.

Požadujeme omezení finan�?ního objemu projektů v dalším dota�?ním období. Navrhujeme, aby v rámci jednoho projektu jednotlivému projektovému partnerovi nebylo schváleno více než 300.000 Euro.

Malá orientace na budoucí problémy příhrani�?ního regionu

Je zřejmé, že projekty spolupráce vysokých škol, odborného vzdělávání a odborné orientace nebo podpora přeshrani�?ního pracovního trhu jsou Monitorovacím výborem většinou zamítány. Tím je znemožněna realizace přesně těch projektů, které se chtějí zabývat specifickými problémy příhrani�?ního regionu a přispívat k jeho pozitivnímu rozvoji. Specifickým problémem příhrani�?í zkrátka není nedostate�?ná vybavenost policie a hasi�?ů vozidly a technikou, ale např. mentální a jazykové bariéry, odchod mladých lidí, nedostatek odborných pracovních sil a málo do budoucnosti orientovaná hospodářská struktura.

Požadujeme proto, aby se další dota�?ní program soustředil zejména na specifické rozvojové problémy. K tomu je nutné do přípravy dalšího dota�?ního období intenzivně zapojit i aktéry lokální a regionální úrovně.

Způsob práce Monitorovacího výboru

U mnoha – zejména zamítavých – rozhodnutí Monitorovacího výboru se oficiální zdůvodnění zdají velmi pochybná. Často vyvstal dojem, že rozhodnutí byla u�?iněna již před zasedáním a diskuze v Monitorovacím výboru je tak zbyte�?ná.

Bylo by asi naivní chtít tyto procesy úplně vytěsnit. Byly by však ztíženy, pokud by se Monitorovací výbor vzdal principu hlasování podle delegací. Považovali bychom za dobré znamení, kdyby se právě grémium podporující přeshrani�?ní spolupráci nedělilo do dvou odděleně hlasujících �?ástí. To by se mělo v dalším dota�?ním období změnit.

Doufáme, že tímto veřejným prohlášením přispějeme k diskuzi o podobě dalšího dota�?ního období. Pro to sou�?asné je již pozdě, ale dosavadní zkušenosti musí být zohledněny v budoucnu.

Veřejné prohlášení

Zpět